Společenství svatého Jana

Společenství zasvěceného života

V poselství evangelisty Jana, že Bůh je láska, nacházejí členové římskokatolické Komunity svatého Jana utvářející střed svého křesťanského života, aby jej žili v blízkosti Ježíšova způsobu života: v evangelních radách chudoby, celibátu a poslušnosti. To sjednocuje všechny tři větve, v nichž se společenství rozvíjí: ženy a muže žijící jako laici ve světských povoláních a diecézní kněze. Komunita svatého Jana byla založena roku 1945 Hansem Ursem von Balthasarem a Adrienne von Speyr a byla církevně schválena jako sekulární institut (Institutum Saeculare).

Patroni

Patronem společenství, které nese jeho jméno, je apoštol Jan. Jako milovaný učedník a prorok, jenž uzavírá novozákonní zjevení, představuje přirozené a nenápadné spojení mezi Marií jako „církví v jejím počátku“, s níž ho ukřižovaný Kristus spojil, a církví úřadu vedenou Petrem, jehož nadřazenou pastýřskou službu dosvědčuje (Jan 21). Druhým patronem Společenství svatého Jana je Ignác z Loyoly, zakladatel jezuitského řádu. Jako učedník křesťanské poslušnosti a svým způsobem janovský přítel Ježíše představuje druhý vzor a patronát tohoto společenství.

Modlitební život

Členové Komunity svatého Jana nepěstují žádnou zvláštní spiritualitu. Základem jejich způsobu života a vnitřní formace je samozřejmé křesťanské spojení se svátostným životem církve a rozjímání nad Božím slovem Starého i Nového zákona, tak jak je vykládá církevní tradice a jak je Duch objasňuje modlícímu se srdci.

Ve světě modlitby se člověk učí odevzdanosti a získává onu věcnou zaměřenost a vnitřní pokoj, které členovi společenství umožňují vytrvat ve svěřeném poslání a působit apoštolsky.

Poslání

Členové Komunity svatého Jana spatřují svůj úkol v tom, aby v nenápadném způsobu života podle evangelních rad vnitřně přijímali a svým životem ztělesňovali Kristova ducha uprostřed sekularizovaného světa: laici ve svých světských povoláních a kněží prostřednictvím své pastorační služby. Z kříže Kristova, který je jejich trvalým místem a východiskem, chtějí přispívat k uzdravování ran světa i církve a napomáhat smíření sekularizovaného rozumu s Kristem, pravým Logem.